A kdo to píše?
Tyhle stránky zatím nefungují nijak extra dlouho, přesto je třeba někteří z vás stihli navštívit i několikrát a při té příležitosti si možná položili otázku, kdo proboha všechno tohle tlachání vymýšlí?? Nedělám si sice iluze, že většina návštěvníků mě nezná, protože vím, že zná, ale stejně bych řekla, že když o sobě napíšu pár slov, nemůže to být na škodu.. aspoň si ti, co mě neznají, udělají přesnější obrázek a mí známí nemusí zbytek číst..
Narodila jsem se roku 1991 v olomoucké porodnici v době, kdy se jedenácty měsíc pomalu, ale jistě, chýlil ke konci.
(teď by měla následovat nostalgická část obsahující vzpomínky na mé slunné dětství, ale to nikoho nezajímá, takže se o tom nebudu rozkecávat)
Momentálně tedy studuji první ročník jednoho průměrného gymplu v jednom průměrném městě a mám docela průměrné výsledky, hlavně tedy ve fyzice a matice, humanitní předměty jsou na tom u mě o něco lépe. Ještěže někteří mí spolužáci jsou totálně nadprůměrní - tímto je zdravím :)). Co se mnou bude po maturitě nevím, protože mám dojem, že žádná vysoká škola si nevezme na triko takovýho šílence. A jak jsem se tak koukala na přijímací testy, udělalo se mi lehce nevolno.....
Pokud zrovna nesedím zavřená ve vzdělávacím ústavu, provádím mnohem zábavnější činnosti než řešení soustav o tisíci neznámých nebo výpočet hustoty dřeva. Především hudbu. Od sedmi let hraju na klavír, před rokem přibyla ještě kytara a chvíli jsem kamarádila s flétnou, ale ta mě vůbec nechytla (co od ní taky očekávat když neumí ani dvojhlas). Dál potom hodně ráda čtu, ať už normální novely, humoristické romány, sci-fi, fantasy, historické, povídky nebo detektivky. Spoustu času také požírá můj pesan Charlie, roční zlatý retrívr, který je nad všechno zlato. Zbývající volno rozděluji mezi sportování (kolo, plavání, pinkání, lyže, dřív aerobic), akce s kámošema, počítač a spoustu dalších.
Co se týče mé osobní charakteristiky, nevím. Strašně nerada hodnotím svou povahu, protože můj úhel pohledu se mi zdá příšerně zkreslený a zaujatý. A rozdělení sangvinik-cholerik-flegmatik-melancholik mi přijde úplně zcestné. Mám určitě mnoho chyb, stejně jako kdokoliv na světě, ale poslední dobou jsem se už sama se sebou vcelku vyrovnala a jak se tak pozoruju, říkám si, že to mohlo být ještě mnohem, mnohem horší... ale taky lepší, samozřejmě. Třeba s tím vysáváním jsem na tom fakt bledě.
Co dodat? Jsem prostě (ne)normální náctiletá holka, která se nebere příliš vážně a má život ráda takový, jaký je. A bere ho s nadhledem. A taky o něm občas trochu přemýšlí.
Berte prosím v úvahu datum příspěvku!